Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Srpen 68 a smutný konec jedné lásky

21. 08. 2016 15:33:45
V souvislosti s tímto datem se stále častěji objevují jen vzpomínky expresivně naladěné na tuto smutnou událost našich dějin, ale poněkud chybí vhled, jak jsme tehdy vlastně žili.

A protože optimismus předcházející tomuto datu jsem prožíval naplněn i normálními starostmi, chci se o svůj příběh podělit.

"Pražské jaro" byla už spíše mediální bublina, ale skutečné uvolnění předcházelo dobré tři čtyři roky zpět. A ty jsem prožíval na prázdninách v SRN /moje rodina pocházela z odsunu a měl jsem tam tudíž spoustu příbuzných/. Rok 68 jsem tedy vynechal a odjel jsem do Varšavy, kde jsem měl známost, se kterou jsem si již dva roky dopisoval. Fakt je, že moje přítomnost v Polsku byla určitou atrakcí pro ty, co sledovali vývoj u nás, ale já měl jiné starosti.

Tak se stalo 14.7.68, já byl v łazienkovském parku, za zády pomník Chopina, při pohledu na ministerstvo zahraničí nebývalý ruch, jedna Čajka za druhou (i Brežněva jsem měl "na dostřel", ale tehdy nebyly bezpečnostní předpisy zdaleka takové, jako dnes). Byla to schůzka o nás bez nás, ale já tam byl, v kraťasech a vietnamkách a po svém boku jsem měl krásnou Varšavanku. Jako kuriozitu jsme brali, že když jsem psal domů do Brna, tak na obálce byla razítka Warszawa - Berlin - Praha. Závod míru se v ten měsíc určitě nekonal, ale kontroly ano.

Bydlel jsem u Iwony až do poloviny srpna a když jsem se 19. vracel domů, byl podivný hukot na hranicích, kde jsme se zdrželi přes hodinu, ale pořád jsem tomu nevěnoval pozornost, až když následovala příští noc. Máti nás probudila po telefonátu v půl čtvrté ráno slovy "Ty k.. nás obsadily" (vím, že bych mohl ten expresívní výraz napsat, protože odpovídal tehdejší atmosféře, ale já jej nepoužívám, ač se dostal i do názvu filmu). Byli jsme tou zprávou tak vyvedeni nebo spíše ztuhlí, že jsem se chtěl přesvědčit na vlastní oči, protože jsme bydleli u kasáren, když jsem je uviděl. Ještě zblblý z té jazykové proměny jsem na jednoho vybafl "Skąd Ty jesteś?". Nevím, kdo byl víc překvapený, když jsem si svoji chybu uvědomil a on odpověděl rovněž polsky "Ja jestem z Litwy." To byl můj první okupant.

Následovaly překotné události jako nakupování, ale hlavně, protože matka pracovala v tiskárně a rotačky jely naplno, tak jsem se zapojil do distribuce letáků. Měl jsem dokonce takovou drzost, že jsem vlezl do obležené vojenské akademie a tam rozdával poctivě sovětským vojákům. Celkem mi to šlo, až v prvním patře jsem se znelíbil nějakému oficírovi, kterému jeden nestačil a když ani další, vrazil jsem mu do ruky celý pakl a protože umím běhat přes čtyři schody, v mžiku jsem byl venku, kde mne pohltil dav. Od té doby jsem si začal dávat pozor i na ulici a letáky raději vyhazoval z jedoucí tramvaje. Ano, viděl jsem skupinu mladých, kteří se postavili s praporem do cesty tanku jedoucímu po Leninové, ale nervy se udržely na obou stranách, tak to bylo podstatně klidnější, než co následovalo o rok později.

Po prázdninách jsem jel do Mariánek a nějaký Polák v Praze na nádraží po mně mámil pas (s ještě platným vízem do NSR), ale nepochodil. Následně jsem byl ale ve vlaku vyveden cestujícím v kupé ze své naivity, že si vyvzdorujem změnu, na to probuzení do nové "reality" nezapomenu.

Ptáte se, jak to dopadlo s onou polskou dívkou? Iwonu už jsem nikdy neviděl, protože pošta přestala chodit i přes Berlín, nejspíš ji stopili již v Praze.

Autor: Aleš Kubíček | neděle 21.8.2016 15:33 | karma článku: 11.36 | přečteno: 522x

Další články blogera

Aleš Kubíček

?????? ????????

Noire vendredi, schwarzer Freitag, já tomu rozumím, ale nechápu to. Pomalu od dušiček to na nás řve nejenom zelený skřet.

24.11.2017 v 10:55 | Karma článku: 4.48 | Přečteno: 89 | Diskuse

Aleš Kubíček

Páni pitomci

Ne, to neoslovuji naše politiky a poslance. Těmi pány jsme dnes my, pitomci budeme až zítra. Sledujíc srdnatý boj o naše lepší příští, kdy je využívána ta nejzákeřnější munice k převýšení soupeře jeho ponížením místo argumenty.

20.10.2017 v 0:00 | Karma článku: 12.94 | Přečteno: 549 | Diskuse

Aleš Kubíček

Bratříčku zavírej vrátka

Tato noc sic bude krátká, ale berme to s humorem. Za minulého režimu byl vtip, že Rusové mají dvě armády, bojovnou a válečnou. Válečná se válí v Československu, bojovná se bojí u čínských hranic. Amíci to vylepšili, ti mají tři.

25.3.2017 v 20:00 | Karma článku: 33.01 | Přečteno: 1848 | Diskuse

Aleš Kubíček

15. březen - den mediálního ticha

Ač jsou jiná data připomínána s velkou urputností, tohle datum z titulu politické korektnosti je potřeba z historie vymazat, alespoň dle chování oficiálních sdělovadel.

15.3.2017 v 11:00 | Karma článku: 45.17 | Přečteno: 4103 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Ziegler

Maršál Koněv se podílel na komunistickém teroru

Velký spor nyní vyřešilo zastupitelstvo Městské části Prahy 6, které i přes odpor komunistů rozhodlo, že u sochy maršála Koněva v Bubenči bude doplňková tabulka, jež připomene i kontroverzní činy tohoto vojevůdce.

24.11.2017 v 16:14 | Karma článku: 14.68 | Přečteno: 236 | Diskuse

Jana Slaninová

I povstaly nové Šárky a zapíchly Ctirady

"Muži, ta sexistická a zlá stvoření, jsou hodni vyhubení!" vzala si slovo šéfka všech žen, takto Svatá Číča. "A je jedno, jestli jsme jim to my ženy dovolily, či nikoli. Musí trpět, jako jsme po staletí trpěly my!"

24.11.2017 v 14:15 | Karma článku: 21.21 | Přečteno: 500 | Diskuse

Přemysl Čech

Rusko a doping: - my nic, jinde hledejte viníky

Podle ruského vicepremiéra a bývalého ministra sportu Vitalije Mutka nenese vinu za skandál kolem dopingu ruských biatlonistů a biatlonistek v souvislosti se ZOH v Soči v roce 2014 Rusko, ale naopak MOV a WADA. A kdyby jen to!

24.11.2017 v 13:15 | Karma článku: 9.52 | Přečteno: 204 | Diskuse

Richard Siemko

Proč Bůh nezasahuje

Následující úvahy jsem napsal pro ty z lidí, kteří jsou hluboce zasaženi zlem ve světě a nechápou, jak můžou někteří jiní lidé věřit v Boha, který je podle jejich slov vševědoucí a přesto nezasahuje.

24.11.2017 v 11:05 | Karma článku: 14.89 | Přečteno: 559 | Diskuse

Petr Pánek

Střet civilizací začíná v ložnici.

Jedna blogerka , která s jistotou dovede rozpoutat diskusi zde nadhodila téma "Mateřství jako služba bohu". Budiž i když tomu nerozumím.

24.11.2017 v 10:01 | Karma článku: 11.21 | Přečteno: 663 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1221

Jsem bývalý kantor, trochu tolerantní pedant.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.